8.12.24

 Jaká je v Číně a nejen tam úcta lidí k tradičním hodnotám? Tradiční hodnoty jsou v Číně na ústupu a z mého pohledu se jedná o špatný trend. Myslím si totiž, že nikoli počet mrakodrapů na 10 obyvatel, nebo možnost dostat se z města do   města za hodinu, namísto pěti hodin, popř. procházení člověka po Marsu, má velký vliv na kvalitu života obyčejných lidí. Spíše bych řekl, že jsou to mezilidské vztahy co dává člověku štěstí nejvíce, protože - většina toho co jsme, jsme díky lidem, se kterými jsme se v životě setkali. Oproti Evropě má ale Čína v rámci tradičních hodnot určitý kredit a to nejen v absenci propagace LGBT komunity.

Tamní společnost zaznamenala, že jen 25% čínských žen vstupují do manželství jako panny, což je malé procento v porovnání s jinými asijskými státy, přičemž ale tato, pro některé Číňany nepříjemná statistická data, ukazují na mnohem vyšší úctu k tradičním hodnotám než jakou vidíme například v Evropě nebo Spojených státech. 

Na otázku, zda je panenství/panictví pro manželství důležité, odpovědělo ve statistice z roku 2003 60% mužů a žen, že ano. Nyní se z tradičních hodnot v Číně trochu vypařilo a kdysi nejlidnatější země světa už není nejlidnatější a jak se zdá, porodnost bude nadále klesat, stejně tak počet svateb, a rozvody budou přibývat. Manželství upadá i v ČR a nejen manželství - Česká republika letos zaznamenala nejnižší porodnost za posledních 240 let. Zdá se tedy, že se ztrátou tradičních hodnot upadá společnost jako celek. 

Přibližně polovina Čínské společnosti považuje panenství, coby požadavek na snoubenku/snoubence za zcela normální, rovný s požadavkem na věk, náboženství, krásu, finanční zázemí, výšku, váhu, inteligenci, vtipnost, citlivost apod., a považuje panenství za důležité pro dlouhotrvající manželství. Druhá polovina Čínské populace prý toto za hodnotu důležitou pro vztah nepovažuje (stejně by mě ale zajímala statistická data, které zkoumají míru rozvodovosti, drogové závislosti, kriminality atd. v obou skupinách, pozn).

A proč se mezi lidmi vytrácí schopnost vzájemného soužití? Mohlo by to být například tím, že mladí lidé v podvědomí cítí, že už nedostávají od partnera co by chtěli, jakkoli vyslovit to nahlas, zejména na Západě, ale možná i v Číně, by bylo slovo do pranice, hodné hrdiny. 
Podle čínského serveru Zhibao přibližně 90% sebevražd vysokoškolských studentek souvisí s tím, že se rozešly s prvním partnerem (pro to by samozřejmě v tradičních hodnotách nebyl takový prostor). 

Panenská blána a její význam - tu a tam můžeme zaslechnout úvahu na toto téma. Naši přední vědci sdělují, že žádný význam nemá, nebo aby zabránila nečistotám dostat se do pochvy mladých dívek (?!?...) 

Význam může být ale i ten, že Bůh, neboli příroda, vidí cudnost u ženy jako určitý bezpečnostní protokol fungování zdravé společnosti. Žádný muž sice v dnešní době nepřizná, že by rád dostal panenství od své ženy, ale podvědomě to tak asi cítí, a i ženě, které miluje svého muže, může být líto, že se kdysi nechala opít, využít, nebo přesvědčit, namísto aby si počkala na životní lásku. Příroda možná neplánovala člověka jako tvora, který je citově plochý, lhostejný a bez disciplíny, jak nás učí dnešní západní společnost. Podvědomé "uvědomění" muže, že mu "alfasamec" zasvětil ženu/manželku, a on s ní má plodit děti a být jí věrný celý život, u něj může představovat určitou náchylnost k rozvodovosti i nevěře a celkově menšímu prožitku z citového vztahu. U žen nemusí být situace příliš odlišná. Setkal jsem se s mnoha názory, že láska ve vztahu u dospělých není normální a patří spíše do dětství. Proč? Děti samozřejmě stále ještě určitou nevinnost mají, aspoň zatím. Většina lidí se totiž moc nedokáže zamilovat do dominance svého protějšku tak jak nás učí naši vůdci. Ti tvrdí, že se máme zamilovat do ženy pro její feminismus, svaly, inteligenci a dominanci, nebo se raději vůbec nezamilovat, ale to je špatně. V podvědomí si muž spíše říká "proč bych si jí měl vážit, když mezi ní a prostitutkou není až tak velký rozdíl?". Spíše se dokážeme zamilovat do určité nevinnosti, roztomilosti, romantičnosti a "ťunťovství" u svého partnera. Nutno také vidět, že vztahy "dokonalých", bez lásky, pouze za účelem plození "dokonalých", rasově čistých dětí, byla jedna z hodnot nacistického Německa. 

.

.

.

.