Jdi na obsah Jdi na menu
 


Demokratické principy komunismu

 

 
Komunismus a demokracie?" To přece vůbec nejde k sobě, protože komunismus je totalita, lež a nenávist, a demokracie je svoboda, pravda a láska! Každý kdo si myslí opak je hlupák a vyvrhel společnosti, o kterém pojednávají krásné filmy jako Pelíšky, Pupendo, Občanský průkaz a moře dalších! 
 
Asi takováto představa o komunismu byla v mysli mnohých vytvořena našimi sdělovacími prostředky. Proč ale země, které šly nebo jdou cestou komunismu se ve svém názvu opírají o "lidovou demokracii"?
 
Je třeba rozlišovat některé pojmy - 
 
1, demokracie - vláda lidu, svoboda...
 
2, parlamentní demokracie - v praxi vždy opřena o kapitalismus = orientace na USA - jedná se o politický režim, který sám sebe nazval demokracií. 
 
3, kapitalismus - státní moc je nahrazována mocí korporátní, silní triumfují nad slabšími, příkladem principu je tzv. pyramidová hra. Výrobu a banky vlastní jednotlivci, které nikdo nevolil. Tito jednotlivci vládnou skrze zlobované politiky. Mohou, ale také nemusí vynakládat svou sílu pro blaho lidu.
 
4, komunismus - snaha o sociálně spravedlivou společnost, společné vlastnictví, silná státní moc... (nikoli snaha zabít co nejvíce lidí v co nejkratším čase, jak by někdo pochopil z našich sdělovacích prostředků). Stát vlastní výrobu, daně, energie, vodu, lesy... Demokracie spočívá v tom, že stát má principielně povinnost vynakládat veškeré daně a výnosy v zájmu lidu. Stát nemůže laicky řečeno utratit daně s prostitutkami, pro likvidaci nepohodlných lidí, nemusí učit lidí kouřit aby vydělal. 
 
5, totalita - bezpráví, zlo, neštěstí (...) 
 
 
Podrobněji:
 
Demokracie - lze ji vnímat jako vládu lidu, nebo možnost lidu podílet se na politickém směřování státu. Není nikde psáno, že se musí zákonitě pojit s kapitalismem nebo komunismem. 
Zatímco kapitalismus vnímá demokracii jako právo lidu volit vlastní politickou reprezentaci, komunismus vnímá demokracii jako vládu lidu skrze společné vlastnictví. 
 
- vládnoucí komunistická strana má z podstaty povinnost vynakládat finanční prostředky k rozvoji společnosti, pro blaho všeho lidu. Vlastní výrobní prostředky, kontroluje státní finanční toky. Podnikatelé a korporace nemají dostatečně silný vliv, aby nahrazovali státní moc, která je koncentrována v rukou státu, který lid zastupuje. 
 
- v kapitalismu platí, že státní moc je do značné míry nahrazena mocí korporátní. Podnikatelé, korporace mají dostatečné prostředky na to, aby si kupovali svá vlastní média, hájící jejich zájmy, novináře, mohou organizovat demonstrace, platit aktivisty, novináře, kteří budou prosazovat jejich zájmy, jak na internetu, tak v offline světě, kupovat si trestní stíhání nepohodlných osob, popř.  jejich likvidaci atd. Jestliže pravda je otázkou peněz, pak myšlení lidí v kapitalismu ovládají ti, které nikdo nevolil. Korporace nemají vůči lidu žádné závazky nebo povinnosti. 
 
Babičku, která říká, že za komunismu bylo lépe, slyší jen sousedka, která se s ní baví u domu. Kapitalistu, který vlastní média, má možnost mluvit k celé zemi a svou pravdu zopakovat tolikrát, kolikrát sám uzná za vhodné, poslouchají miliony lidí.
 
Korporát si může objednat trestní stíhání nepohodlné osoby, dokonce i vraždu, mučení a znásilnění - například na darkwebu je velmi pestrá nabídka zboží a služeb pro movité klienty... Své finanční prostředky není povinen vynakládat ve prospěch lidu. Ba naopak, může vynaložit své finanční prostředky proti zájmu lidu.
 
Jeden z nejkatastrofálnějších příkladů nabízí dokument "Tabákové spiknutí". Kdysi dávno, když nebyly dostatečné informace o škodlivosti kouření, nechaly si korporace vyrábějící tabákové výrobky vypracovat studie o případné škodlivosti tabáku. Prokázalo se, že kouření jednoznačně škodí zdraví. Tabákové koncerny ale použily své finanční prostředky k umlčení výzkumu, který samy iniciovaly. Spousta lidí se tedy naučila kouřit bez vědomí o škodlivosti tabáku. Jejich vnuci a pravnuci už informace měli, ale viděli kouřit rodiče a prarodiče, cigarety byly doma, na billboardech, v kinech... Kolik lidských životů zmařily tabákové koncerny jen tím, že zamlčely výzkum o nebezpečí cigaret? V tomto případě je počet obětí kapitalismu nevyčíslitelný. Politici volení lidem bývají často zastrašeni i likvidováni korporacemi. V kapitalismu často nevládnou ani tak lidem volení zástupci, jako spíš zájmové skupiny, které nikdo nezná a nikdo je nevolil.
 
K zásadní krizi kapitalismu by pak mohlo dojít tehdy, kdyby v rámci maximalizace zisku, třeba někdy v daleké budoucnosti - např. korporace farmaceutického průmyslu - úmyslně nevyráběly léky, které dokáží pacienta vyléčit, ale jen takové léky, které musí pacient užívat dlouhodobě, nejlépe celoživotně. Nebo dokonce, kdyby nějaká krachující velmoc vymyslela virus, jen aby příjmem z prodeje vakcín či léků na tento virus, posílila svou ekonomiku. To by pak znamenalo, že se od dob tabákového spiknutí mravní zásady kapitalismu nezlepšily, ba naopak zhoršily. 
 
Jednoduché rozdělení - 
 
kapitalismus - demokracie, pravda a láska
komunismus - totalita, lež a nenávist
 
které nám bylo představeno Václavem Havlem, Českou televizí, křesťanskými lídry a dalšími, není tak úplně pravdivé. Ne nadarmo se říká, že pod svícnem bývá největší tma. 
 
Lasi
 
 
 
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář