Jdi na obsah Jdi na menu
 


Válka proti mužům, když demokracie krvácí


Jak by asi dnes vypadala dívčí válka? Jsou zde xenofobní kruhy, které vedou válku podobnou té jakou vedl Hitler proti židům? Pro někoho asi absurdní otázky, domnívám se ale, že s ohledem na některé trendy nejsou vůbec nemístné. V uplynulé dekádě šlo vypozorovat v západní demokracii, zejména ve Spojených státech, zajímavý fenomén - Válku proti mužům. A aby to nebyla nuda, začneme hned zostra - tresty za sexuální zločiny ve Spojených státech.
 
Rozhodně nechci zlehčovat závažnost takovýchto zločinů, ale je třeba uznat některé fenomény, které o válce proti mužům svědčí.
 
- Nerovnost. Ta podle platných zákonů v USA neexistuje a žena za svůj sexuální delikt má od soudu odejít se stejným trestem jako muž. Avšak, praxe je jiná.
 
A) muž, 40 let, učitel, má sex se svou žákyní starou 14 let, sex dobrovolný.
B) žena, 40 let, učitelka, má sex se svým žákem starým 14 let, sex dobrovolný.
 
Trest v USA za takovýto delikt se odvíjí od toho v jakém státu k němu dojde, obecně ale platí:
- trest odnětí svobody 5 - 25 let
- doživotní registrace jako sexuální delikvent (sociální diskvalifikace)
- pokuty v řádu stovek tisíc dolarů, tedy doživotní zadlužení.
Zákon nemá rozlišovat zda je pachatelem muž nebo žena.
Ale jaká je praxe?
 
Muž 40, dívka 14 - pachatel muž dostane mnohem vyšší trest než žena, běžně 10 - 20 let. Za sexuální delikt je ve vězení často nesčetněkrát znásilněn, vyjde jako troska plná nenávisti.
Žena 40, chlapec 14 - učitelka dostane podmínku, popř. trest odnětí svobody na 0-5 let ve věznici, kde jí z logiky věci zas tak moc znásilnění nehrozí (v ČR jak víme ani některé ženy nechtějí vězení opustit, ale zpět do USA). Registrace jako sexuální delikvent bývá u žen často časově omezená. Existuje mnoho zdokumentovaných případů, kdy učitel šel za něco podobného na desítky let do vězení, učitelka dostala podmínku.
 
Zákony jsou evidentně psané proti mužům. Proč je tomu tak? V USA jsou velmi aktivní nejrůznější feministická hnutí, která bojují proti mužům všelijakými způsoby. Tyto hnutí zastávají názor, že celé dějiny lidstva byly jedno velké ponížení ženy a je historická spravedlnost, když ženy poníží muže pomstou - všimněme si, v USA, a to platí obecně, není primárním cílem trestu náprava, nebo ochrana společnosti, na prvním místě je pomsta. Jsou případy, kdy se třeba rodiče přijdou podívat na popravu svého syna, tedy i oni mohou v takto bizarním případě deklarovat svou touhu stát na straně pomsty.
 
Děje se co dít se nemá a neděje se co má se dít - jeden muž dostane za sex se 14 letou dívkou 20 let, jiný 10 let za to, že měl nahé fotky v pc. Když někdo hraje tzv. "bodycount", např. má sex s 16 letou dívkou a jde hned zase dál, nestane se mu nic, protože pro něj to celé má fungovat.
 
Avšak bodycount je hra při níž dochází k mrzačení jednotlivce.
Špatná sexuální zkušenost, zejména špatná první sexuální zkušenost, může negativně ovlivnit:
- vztah k sexualitě
- touhu po založení rodiny, zejména v mládí
- potřebu mít více dětí
- psychickou pohodu, nutkání k užívání drog, antidepresiv
- smysl pro dodržování zákonů, respekt k druhým
Avšak podobné trendy mohou vyrábět výborné feministky, tak proč vychovávat děti?
 
A jak to bylo s židy za 2. světové války? Asi o něco horší, v koncentračních táborech nedocházelo k sexuálnímu násilí, délka trestu max 6 let, ale zase byl větší hlad, více zima, víc nemocí, naděje na přežití kolem 45% (Mauthausen). Úmrtí ve věznicích je mnohem méně než v koncentračních táborech, ale sledujme paradox - v koncentráku chtěl každý přežít, stačilo neuposlechnout a trestem byla smrt. Velmi vysoké procento vězňů ve věznicích USA by bralo trest smrti jako výhodné řešení jejich situace. Ne každý je schopen se zabít sám, zejména když jsou možnosti omezené, ale takové rychlé zastřelení by pro muže v extrémní situaci bylo často velmi lákavé. Tedy, v jednom případě máme vězně, kteří chtějí žít a často umírají, v druhém jsou tací, kteří chtějí raději smrt než týrání s nulovou perspektivou po propuštění, ale musí si jí zařídit sami, až po odpykání trestu. Dle mého názoru, každá osoba žijící proti své vůli je týrána.
 
Vězeňské prostředí navíc jak známo nepřímo nutí odsouzené vracet se zpět za mříže. USA mají nejen nejvíce vězňů na 100.000 obyvatel na světě, ale i nejvíce nenávistných teroristických činů namířených proti společnosti. Oficiálně se ale tvrdí, že odsouzení za relativně zanedbatelné společenské selhání odcházejí po 20 letech týrání ve věznicích jako hodné a krotké ovečky.
 
Co vzniká uvázáním štěněte na řetěz, jako v písni od Jana Wericha? Může se v takovémto prostředí někdo napravit? Aby měl člověk důvod žít řádný život, musí mít cíl, vizi úspěchu a dobré psychické zdraví. 
 
A nyní pravdivě a natvrdo - týráním nelze nikoho napravit, kdo je týrán, tomu úlevu často přináší zase jen týrání, tedy předat to dál, to je čistá psychologie. Samozřejmě to nemusí být zaneseno v oficiálních statistikách, některé zločiny nejsou vůbec nahlášeny.
 
Nejhůře jsou na tom v USA doživotně odsouzení, duševně nemocní muži. Ti žijí v podmínkách, které je zákonitě nutí zešílet definitivně, často ani nechápou co se to děje a týrání je v jejich případě obzvláště sadistické.
Před 50 lety tvořili muži 70% všech případů sebevražd, v dnešním světě, kde je ženám stále ubližováno (?!), už je to 80%.
 
Řešení sexuální delikvence, krize hodnot i vztahů:
Dle mého názoru jsou to tradiční hodnoty, tedy opačný směr jakým Spojené státy směřují a očkují svět. Učit děti už od základní školy psychologii je řešení. „Psychologii vztahů" - proč se vztahy rozpadají a za jakých podmínek vztah vydrží. Děti se nepotřebují učit jak onanovat, jak nasadit kondom, nepotřebují ani mluvit plynně třemi jazyky. Štěstí v životě dávají člověku mezilidské vztahy v první řadě, to je bojiště kde je třeba zpevnit linie.
 
Dívka má vědět, že sex před svatbou nabízí krom fyzického potěšení i většinou krátkodobé přátelství. Lásku (zamilovanost) spíše krátkodobou, někdy jednostrannou, často nešťastnou. Zatímco mezi lidmi co začínají sex po svatbě je cca 40% pravděpodobnost na setrvání ve vztahu, u nesesdaných je to 1% (procenta odhaduji). Takováto výchova by ale sváděla k zamyšlení zda jsou výhodnější monogamní vztahy, nebo raději rozjet "střídačku". Sváděla by k tomu, aby si každý vybíral partnera pečlivě, podle svého temperamentu, podle své vlastní volby, ne podle výchovy ke společenskému řádu. Pak spíše by byla rodina na prvním místě a sexuální delikty na ústupu, bez sadistického týrání a staletých trestů. Vždyť z logiky věci i muži co založí rodinu mají statisticky mnohem nižší pravděpodobnost, že skončí ve vězení, než muži, kteří žádnou rodinu nemají, psa taky ne. Ale pustí se Satan do takovéto statistiky? 
 
V naší společnosti vztahy spíše nefungují a na vině je například egocentrismus, výchova k samotě skrze sociální sítě apod. Děti nejsou vychovávány k tomu aby si jednou vážily svého partnera, k tomu je porno nevychová.
 
Mělo by se začít vysvětlovat, že - v partnerství je důležitá komunikace - já udělal to a to, ustoupil jsem tady a tady a myslím, že by bylo spravedlivé, když ty na oplátku uděláš zase pro mě tohle. Jeden z partnerů by měl koláč dělit a druhý vybírat půlku, nebo naopak. Dle mého názoru je důležité na vztahu pracovat už před jeho započetím, od dětství.
 
Západní pojetí demokracie se vždy snaží hodit vinu na jednotlivce - umrznul jako bezdomovec? Byl línej, nechtěl makat. Někdo ho týrá ve vězení? Má sekat latinu a nedostal by se tam. Facebook, Youtube a všechny sociální sítě jsou samý algoritmus, který špehuje, určuje jaký názor dostane 10.000 lajků a jaký 1? Tak si založte vlastní sociální síť. Nemáte kde bydlet? Tak se odstěhujte do Ruska nebo KLDR, hlavně držte hubu. To jsou hodnoty Spojených států, kapitalismu, korporatokracie...
 
A zase z jiného soudku, možná známá věc, kterou ale nikdo nikdy veřejně nevyslovil. Od roku 2000 se Hollywood zaměřuje zejména na produkci pro mladé ženy, většina Hollywoodských filmů už dávno není určena pro mužského a dospělého diváka. Už žádný Belmondo, Stallone, DiCaprio... Minimum mužů v hlavní a zároveň dominantní roli. Zřejmě stejný prémiový prostor vytváří západní společnost i v rámci vysokého školství.
 
Jsou tu i kvóty v politice, když vstoupíte do politické strany žena, má větší šanci, že se dostane do sněmovny díky psaným i nepsaným kvótám, ale členové politických stran jsou většinou muži. Vysvětlení čistě hypoteticky rizika tohoto trendu - strana má 1000 členů, 900 mužů, 100 žen, kvóta v parlamentu 50% mužů, 50% žen, strana obsadí celou sněmovnu, třeba s nějakou opoziční smlouvou. Z 1000 mužů zasedne ve sněmovně 100 poslanců, každý muž má šanci 1:10 na poslanecký mandát, ženy se tam ale dostaly všechny, tedy 100% šance na post poslankyně za daného stavu. Případ byl hypotetický, ale myslím, že dobře demonstruje jak je tzv. „spravedlnost" často relativní, otázkou síly, manipulace a peněz. Kvóty typu Markelová by v budoucnu nemusely být až tak spravedlivé.
 
Muži neztratili talent, pořád platí vědecké výzkumy z minulosti, muži mezi sebou mají mnohem více géniů než ženy, ale také mnohem více idiotů a častější výskyt mentálních vývojových vad, jako dyslexie nebo ADHD... To se nezměnilo, stále vše při starém, jen ten potenciál/genialita mužů už není tak vidět. Toto je přesně tím, co potřebuje režim Spojených států aby se udržel.
 
Dluhy nesplatitelné, Amerika válčí a vyhrožuje kde se dá, ale lidé se dostatečně nebouří. Vysokoškoláci jsou dobře zaplacení, ženy jsou motivovány pomstou, LGBTQ+ slávou, bez nutnosti prospět společnosti, křesťané jsou také na svém - "věříme v Boha" je vzkaz na každé americké bankovce. Bohužel, je to spíše Satan ke kterému Spojené státy svádějí (porno vychovává děti, všude reklama na egocentrismus, samotu, sodomii, hřích, vytrácí se rodina, láska, spravedlnost, pravda, čestnost, tedy tradiční hodnoty, které hlásal Ježíš a tradiční křesťanství - nesnažím se moralizovat kohokoli nebo cokoli, ale zhodnotit stav věci čistě filosoficky).
 
Každá menšina, každý s pocitem utlačovaného je přizván aby podal pomocnou ruku.
 
Závěrem:
Sexuální násilí považuji hned po vraždě za druhý nejnebezpečnější fenomén jaký lze ve fungování civilizované společnosti spatřit a mělo by být trestáno tvrdě. Avšak trestná činnost, která žádné násilí nebo přímou psychickou újmu nezahrnuje, by neměla být házena do jednoho pytle s násilnými trestnými činy. Součástí trestu nemá být ponížení ani týrání odsouzeného, ale jeho náprava. „Trest" bezbolestné smrti/ eutanázie by měl být pro každého člověka v neřešitelné situaci jeho základním lidským právem. Metr by měl být pro každého občana stejný, bez ohledu na pohlaví, rasu nebo náboženské vyznání.